Vuosttas geardde fitnamin bátnedivššohagas

Vuosttas finadeapmi bátnedivššohagas sáhttá leat sihke gelddolaš ja veaháš amas dannego galgat guovlat bániide.

Máná bátnedearvvašvuohta

Dii oažžubehtet dieđuid ja neavvagiid, maid galgabehtet dahkat seailluhan dihtii buorre bátnedearvvašvuođa. Almmolaš bátnedearvvašvuođabálvalusa ovddasvástádus lea neavvut, mo dii buoremusat nákcebehtet dan dahkat. Jearralastte juos lea juoga maid smiehtadat – stuorát dahje uhcit áššit mat gusket máná bátnedearvvašvuhtii. Muital dávddain, dálkkasgeavaheamis dahje hástalusain biebmodoalu dáfus. Dát sáhttet váikkuhit bátnedearvvašvuhtii.

Oadjebasvuohta

Dát finadeapmi bátnedoaktáris dahká vuđđosa luohttevašvuhtii, mii galgá bistit geažos eallima, ja bátnedearvvašvuođabargit dahket nu buoremusat go sáhttet vai bátnedearvvašvuođadárkkistus galgá leat buorre vásihus buohkaide. Mánná galgá leat váldopersovdna, ja son gii mieđušta máná, dáidá vásihit ahte bátnedearvvašvuođabargit álggos hállet njuolga mánnái. Sii geavahit buori áiggi háleštit mánáin dahkan dihtii dorvvu mánnái su iežas eavttuid vuođul. Mánná oažžu oadjebasvuođa go mieđušteaddji lea lotkat bátnedivššáris/bátnedoaktáris finadettiin. Válddes oktavuođa bátnedivššohagain ovdalgo fitnabeahtti, ja dieđit juos mánná lea earenoamáš baleš. Ovttas sáhttibehtet gávdnat buoremus ortnega mánnái.

Ráhkkaneamit

Mánná dárbbaša ráhkkanit dasa, mii galgá dáhpáhuvvat bátnedearvvašvuođadárkkistusas. Ovdal finadeami lea vuogas hárjehit máná rahpat njálmmi speadjala ovddas seammás go lohkabeahtti bániid. Muitalastte stuolu, lámppá ja uhca speadjalačča birra, mii geavahuvvo bániid iskamii. Soaitá vuosttas geardde juo šaddat dárbbašlažžan bániid veaháš “suollut”.